Ženská vztahovost: empatie je naší přirozeností
Studie publikovaná v prestižním časopise Nature, které se následně chytily mezinárodní tiskové agentury, se zabývá tím, zda lepší senzitivita žen vůči vztahově a komunikačně relevantním náznakům, jako je výraz obličeje a modulace hlasu, je výsledkem působení přírody, nebo výchovy. Britský psychiatr David Skuse se v londýnském Institutu pro zdraví dětí zabýval výzkumem Turnerova syndromu. Podrobil pečlivému prozkoumání asi osmdesát dívek a mladých žen s touto genetickou poruchou, při níž mají ženy namísto dvou chromozomů X jenom jeden. Mladé ženy, jež svůj jediný chromozom X zdědily po otci, mají normální sociální vazby, zatímco ty, které jej zdědily po matce, neustále druhé lidi dráždí, zraňují jejich city a mají potíže s tím, udržet si trvalé přátelství. Tyto skutečnosti vyplývaly z dotazníků, zodpovězených rodiči a spolužáky postižených dívek.
Důvodem je podle Skusy a jeho kolegů předpokládaný gen na chromozomu X, který přenáší kódy vztahů. Tito vědci jsou přesvědčeni, že tento gen je aktivován neboli působí v otcovském chromozomu X, ale nepůsobí v mateřském chromozomu X. Ženy s normální genetickou výbavou, které zdědily chromozom X od obou rodičů, mají přirozenou schopnost vytvářet a pěstovat vztahy. Muži, kteří mají jednoduchý chromozom X od matky s neaktivním genem a chromozom Y od otce, tuto přirozenou schopnost nemají. A jak dokazuje výzkum, nemají ji ani ženy s Turnerovým syndromem, jimž chybí otcovský chromozom s aktivovaným genem. O mužích Skusa tvrdí: Sociálním dovednostem se musíme učit, zatímco ženám jsou prostě dány.
Zdroj: Joan Borysenko: Cesta ženy k Bohu, nakladatelství DharmaGaia
Komentáře