Vápník je důležitý nejen pro kosti, ale i svaly, nervy a krev

16.5.2007 00:00
Vitamíny

Miminko má při narození v organismu 25 gramů vápníku a dospělý člověk ho má přibližně 1200 gramů. Naprostá většina vápníku je uložena v kostech a zubech. Jen půl procenta je ho v měkkých tkáních a krevní plazmě. Je to sice malé množství, ale je nepostradatelné pro pohyb svalů, pro přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve i uvolňování hormonů a je na něm závislý dokonce i pohyb spermií. Novinářům to dnes řekl Milan Bayer z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice.

Tělo si vápník nedokáže vyrobit a získává ho z potravy. Podle nutriční terapeutky z poradenského centra Výživa dětí Jitky Tomešové by děti ve věku do jednoho roku měly denně přijmout 400 miligramů vápníku. Děti od jednoho roku do deseti let by měly získat denně 600 až 900 miligramů a dospívajícím lidem doporučují odborníci až 1200 miligramů.

Největším zdrojem vápníku jsou mléko, mléčné výrobky, ryby, zejména sardinky, žloutek, kapusta, brokolice, pórek, špenát, pšeničné otruby, oříšky, luštěniny, neloupaná rýže, citrony, ostružiny, fíky a rozinky. Z mléčných výrobků jsou nejvydatnějším zdrojem vápníku tvrdé sýry. Pro ukládání vápníku je důležitý správný poměr vápníku a fosforu. Kvůli vysokému obsahu fosforečnanů nejsou pro děti nejvhodnější ve větším množství tavené sýry a nápoje kolového typu, uvedla Tomešová.

Vápník se nejlépe vstřebává v kyselém prostředí, které lze podpořit pitím ovocných šťáv a džusů. Vstřebávání se nejlépe daří v noci, a proto je výhodnější konzumovat sýry odpoledne a večer. Absorpci vápníku napomáhá také vitamin D a kyselina listová. Využití vápníku naopak omezuje vláknina, která urychluje průchod potravy střevem. Je tedy lepší nepřikusovat k jogurtu celozrnné pečivo.

Během těhotenství podle Bayera přechází velké množství vápníku z matky na plod, a to zejména v posledních třech měsících. V prvních třech letech života dítěte se vytvoří téměř 30 procent kostní hmoty a v pubertě dalších 40 procent. Veškerá kostní hmota je hotova do 20. roku. Ve vyšším věku hmota začne ubývat.

Maximální množství kostní hmoty závisí ze tří čtvrtin na genetických předpokladech, přiměřené tělesné aktivitě a výživě s dostatkem minerálních látek, bílkovin a vitamínu D, který se významně podílí na regulaci hladiny vápníku.

Organismus hladinu vápníku v krvi velice přísně reguluje. Při jejím poklesu začne ledvina okamžitě zadržovat vápník z moči, zahájí jeho uvolňování z kostí a střevo zvyšuje jeho absorpci.

Jitka Klejnová - ČTK

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Je to docela dobry clanek!!! Pisu ho doskoli na Aktivytu!!! Vsem kdo ho...
Dianuska  |  15.10.2007 19:10

už jsem se bál, že na češtinu
Dan  |  11.1.2009 20:41

Pijte mléko, jezte vápník, bude vám stát jako krápník.
 |  12.1.2009 08:31

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *