Jak poznat, že je vaše dítě šikanováno?

Přímé známky šikany:

-  Posměch: posměšné poznámky na adresu dítěte, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, okřikování, hrubé žerty na jeho účet, smích, když odpovídá na otázky učitele. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je dané dítě konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelné.

-  Kritika dítěte, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, případně pohrdavým tónem.

-  Příkazy, které dítě dostává od jiných dětí, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim dítě podřizuje, „kamarádům“ posluhuje.

- Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale při pozorném sledování je nápadné, že je oběť neoplácí.

- Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout (menší dítě někdy s pláčem).

Nepřímé známky šikany:

-   Dítě je o přestávkách často samo, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kama­rády ze třídy.

-   Při týmových sportech bývá dítě voleno do mužstva mezi posledními.

-   O přestávkách vyhledává blízkost učitelů, do třídy vchází na poslední chvíli.

-   Má-li dítě promluvit před třídou, je nejisté, ustrašené.

-   Působí smutně až depresivně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.

-   Zhoršuje se jeho školní prospěch, někdy náhle.

-   Mívá více absencí, případně i neomluvených. Vyhýbá se zejména tělesné výchově.

-   Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.

-   Zašpiněný nebo poškozený oděv.

-   Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které dítě nedovede uspo­kojivě vysvětlit.

-   Opakovaně nesvačí, protože své jídlo dalo „kamarádovi“.

-   Stále postrádá nějaké své věci.

-   Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.

Rodiče dítěte, jež se stalo obětí šikany, mohou k jejímu odhalení přispět velmi významně. Měli by věnovat pozornost, kromě toho, co bylo uvedeno a čeho si může všimnout také (nebo především) učitel, řadě dalších nepřímých zná­mek, které mohou svědčit o tom, že jejich dítě je šikanováno.

Nepřímé známky šikany, které mohou pozorovat rodiče:

-  Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.

-  Dítě nemá ani jednoho kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.

-  Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.

-  Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě od­kládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozor­nosti pozorovat strach. Ztrácí chuť k jídlu.

-  Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem.

-  Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo pení­ze na svačinu).

-  Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze spaní, možná právě: „Nechte mě!“

-  Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.

-  Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá se svěřit s tím, co jej trápí, vyhýbá se hovoru o tom, co bylo ve škole.

-  Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opa­kovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.

-  Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.

-  Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům.

-  Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i si­mulovat (manipulace s teploměrem apod.).

-  Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku.

-  Nevěrohodně vysvětluje modřiny nebo jiná zranění.

-  Mluví o tom, že by bylo lepší nebýt, případně se pokusí o suicidium.

Zdroj:  Pavel Říčan, Pavlína Janošová - Jak na šikanu, nakladatelství Grada