Jak reagovat na žalování

Ten, kdo žaluje, se chce jevit v očích rodiče v lepším světle než jeho sourozenci. Pokud rodič dá na žalování a přistihne oběť při činu, může očekávat, že to oběť sourozenci oplatí tím, že na něho bude příště žalovat také. Tím se roztáčí nekonečný kruh pomsty.

Žalování je třeba zcela přehlížet a nevěnovat mu pozornost , prostě na ně nijak nereagovat a zabývat se něčím jiným. To sebere žalujícímu vítr z plachet, protože nedosáhne svého cíle, a s žalováním přestane. Naopak je třeba být vstřícní k pozitivnímu chování, všímat si ho, komentovat ho a povzbuzovat děti, aby v něm pokračovaly.

Na žalování reagujte pouze v případě, kdy vás děti upozorňují na něco nebezpečného. Přitom se však soustřeďte pouze na řešení nebezpečného chování, a ne na viníka, jinak hrozí, že děti budou nebezpečnou činnost opakovat, aby získaly vaši pozornost.

Dítě přijde za rodičem s oznámením, že starší sourozenec si hraje doma se sirkami a chce zapálit kaštany na talířku, aby viděl, jestli hoří. Půjdete k němu, aniž byste rozebírali, jak jste se o jeho hře dozvěděli, a použijete“ já-sdělení“: „Když si hraješ sám se sirkami, mám strach, protože oheň se může velmi rychle rozšířit a může nám shořet celý dům. Já si teď vezmu sirky k sobě. Pojďme se domluvit na tom, že když si budeš zase chtít hrát se sirkami, přijdeš za mnou. Vždycky se nejprve spolu domluvíme, jak bude hra probíhat, aby byly zachovány všechny podmínky bezpečnosti. Souhlasíš?“

Zdroj:  Pozitivní výchova sourozenců v rodině (Portál 2010)