Potřeba bílkovin v dětském věku

Kulturní zvyklosti se vyvíjely tak, že národy východní Asie žily převážně vegetariánsky (nikoli z důvodů chudoby!), národy Severní a zejména Jižní Ameriky měly vysokou spotřebu masa, Evropané jsou svými zvyky a svojí spotřebou masa někde uprostřed.


K rozhodnutí, kdy by děti měly začít dostávat maso a vejce, mohou přispět následující hlediska:
Pro kojenecký věk je bezpochyby nejlepší výživou mateřské mléko, které má nízký obsah bílkovin (přibližně poloviční oproti kravskému mléku). V tomto věku a dále až do ca tří let dochází k vyzrávání mozku natolik, že může být základem pro myšlenkovou činnost. Naproti tomu dochází v období prepubertálního rychlého růstu do délky především k vývoji svalové hmoty a síly. V této době je vývoj nervového systému a smyslových orgánů již dávno ukončen. Považujeme tedy za smysluplné, když ve výživě dítěte do tří let věku navážeme na model, který nám poskytuje mateřské mléko, s jeho poměrem bílkovin, cukrů a tuků. Jako zdroj bílkovin a esenciálních aminokyselin jsou plně dostačující mléčné produkty, obiloviny, mandle, ořechy, zelenina a ovoce - tedy takzvaná laktovegetabilní strava. 


Začne-li ve třetím roce života dítě samo sebe důsledně označovat jako "já" a spolu s tím se objeví první forma sebevědomí dítěte, pak u něj můžeme ve zvýšené míře pozorovat i individuální instinkt pro to, které potraviny pro svůj individuální vývoj potřebuje a které ne. Tento instinkt je nezávislý na rodinných zvyklostech a je odlišný od momentálních chutí a nechutí dítěte mladšího. Není divu, že již v tomto věku se může ukázat, zda bude dítě spíše vegetariánem či ne. Některé děti poprvé nabízené maso a vejce odmítají, u jiných se stane jejích oblíbenou pochoutkou.


V rodině s pěti dětmi to může vypadat např. takto: první dítě jedlo od svých třetích narozenin v menší míře maso docela rádo. Druhé dítě s nevysvětlitelnou lačností dychtilo po mase, u stolu si od druhých vždy vyžebralo ještě kousek guláše navíc. Když vidělo salám, rybu nebo vejce, tak všeho nechalo, jenom aby je získalo. Třetí dítě, dcera, která se orientovala podle své starší sestřičky, si přála ke třetím narozeninám rybu. Jaké bylo její zklamání, když zjistila, že jí ryba vůbec nechutná! Ani maso nebo vejce neměla nijak zvlášť v oblibě, i když je tu a tam jedla. Čtvrté dítě bylo vysloveným vegetariánem, již zápach masa mu byl nepříjemný, ke třetím narozeninám si maso vůbec nepřálo. A páté bylo jako první. Na tomto příkladu vidíme, že určující nejsou rodinné stravovací návyky, nýbrž rozhodnutí zde vyplynulo z individuálního instinktu pro výživu toho kterého dítěte.


Dalším důvodem pro to, abychom se v prvních letech vyhýbali masu a vejcím (vedle zatížení masa a vajec škodlivými látkami), je jejich prokazatelný vliv na urychlení tělesného růstu a váhy. Fyzická robustnost zde vzniká na úkor duševní zralosti a vývoje. Pro lidi je na rozdíl od zvířat typický velmi pomalý růst a vyzrávání, zvířata se vyvíjí tím rychleji, čím vyšší podíl bílkovin jejich mléko obsahuje.


Závěrem je možné doporučit:

V ranném dětském věku laktovegetabilní stravu, od tří let pestrou stravu přizpůsobenou individuálním potřebám dítěte, s důrazem na kvalitativní nezávadnost. S ohledem na různé druhy a zdroje bílkovin (obiloviny, luštěniny, mléčné produkty, maso, vejce) stravu opět co nejrozmanitější. Při příliš jednostranných chutích a sklonech dítěte je možné použít i řadu malých triků, jak dítěti podstrčit i něco, co by samo nejedlo.


Pramen: GIóckIe Goebe/: Kindersprechstunde

Převzato z knihy Přirozená péče o vaše dítě, vydavatel Weleda s.r.o