I když jsou vitaminy známé téměř 100 let, přesně 95, a bylo na nich vykonáno už mnoho práce a mnoho studia, existují ještě 2 oblasti, kde se vyskytují stále nové poznatky. Je to analytika a aplikace v medicíně. Bez přesné a citlivé a specifické analytické metody by zůstával obor "vitaminy" empirický, a ne vědecký. Vývoj nových fyzikálních technik přinesl řadu nových možností.
Jako příklad je možno uvést stanovení vitaminu D vedle vitaminu A v mléce, resp. v mléčných výrobcích. To umožnila až metoda HPLC vlastně až v tomto století. Do té doby se v potravinách, kde je současně přítomen i vitamin A, a to ve velkém přebytku proti vitaminu D až 100 násobném, mohl vitamin D stanovit jen metodou biologickou, jejíž výsledek byl znám až za 1 měsíc!
A pokud se týče 2. úseku "medicíny", jsou od roku 1980 postupně odhalovány dříve neznámé vlastnosti vitaminů. Tak se v našich už rozvinutých, vyspělých zemích prakticky nevyskytují dříve uvedené klasické deficity vitaminů. Zdravé osoby, které konzumují vyváženou stravu, dostávají v potravinách dostatek všech mikroživin, které potřebují. Proto se doporučuje suplementace jen v určitých specifikovaných případech, a to po konzultaci s lékařem, jako je např. těhotenství, kojení, nadměrný konzum alkoholu a kouření, mimořádný výdej energie při namáhavé práci nebo při sportu a vyšší věk. Senioři jedí podstatně méně, jednostranně a berou řadu léků a také jejich organismus má sníženou absorpci vitaminů. K nedostatečnému příjmu vitaminů dochází též při infekčních onemocněních, ale také chronických nemocech, jako jsou kardiovaskulární, nádorová onemocnění a osteoporosa, a v neposlední řadě souvisí s ekologickou zátěží. Znalosti o úloze vitaminů ve vztahu ke zdraví se neobyčejně rozrostly.
V posledních asi 15 - 20 letech se v mnoha zemích světa organizují různé studie na skupinách vybraných pacientů, kdy se jim podává jeden, dva nebo i více vitaminů a výsledky se po určité době - v řádu týdnů, měsíců nebo let porovnávají s výsledky skupiny, která dostávala jen placebo, tedy žádnou užitečnou látku. Takovými pokusy se sleduje nejen vliv a průběh nebo i další neprůběh určité sledované choroby. Ale také se sleduje, jak se podávaný vitamin chová a osvědčuje. Výsledky jsou neobyčejně zajímavé a poučné jak pro lékaře, pro populaci, tak i pro výrobce suplementů.
Velmi přehledně nová poznání v této oblasti uveřejnili autoři z University v Harvardu. Sepsali výsledky 150 studií, které ukazují dobré zdravotní působení 9 vitaminů - kyseliny listové, vitaminu B6, vitaminu B12, vitaminu E, vitaminu D, provitaminu A - ß-karotenu, vitaminu A, vitaminu C, vitaminu K. U vitaminu B1 a B2 je jen málo údajů o jejich vztahu ke chronickým onemocněním. V závěru uvádějí, že osoby, které mají suboptimální hladiny vitaminů A, B6, B12, kyseliny listové, vitaminu C, D a E, mají zvýšené riziko pro některá onemocnění - infekční i chronická, jako je osteoporosa, kardiovaskulární a nádorové onemocnění. Kromě toho i matky se suboptimální hladinou vitaminů v krvi jsou více náchylné k tomu, dát život špatně vyvinutému jedinci.
Ing. Jarmila Blatná, CSc.
SPV Praha
Komentáře (3)
- odpovědět
Pro 08, 2007- odpovědět
Pro 08, 2007- odpovědět
Pro 08, 2007Přidat komentář