Příčiny nadměrné úzkostnosti
Je velmi pravděpodobné, že zde hraje roli vrozená zranitelnost. V některých rodinách se zvýšená citlivost ke stresu a emočním podnětům dědí z generace na generaci.
Další příčinou může být učení se v dětství. Předčasné odloučení od matky (nemocnice, jesle, školka) může být pro citlivé dítě silným stresorem, který vede k nedostatečnému pocitu bezpečí ve světě.
Ve výchově pak hraje roli zejména nápodoba úzkostného rodiče. Matka nebo otec, který často vyjadřuje obavy a starosti, funguje jako vzor pro dítě. Jinou výchovou, která vede k nadměrné úzkostnosti, je příliš trestající, kritizující nebo odmítající výchova či výchova k perfekcionismu. Tato výchova vede k vytvoření zranitelných postojů k sobě i druhým. Takové dítě i v dospělosti ?nesmí nikdy udělat chybu", protože se stále obává trestu, odmítnutí nebo nezájmu od okolí. Být však vždy ve všem perfektní se nedaří, a to vede ke stálé frustraci.
Spouštěčem vlastních obav a starostí je pak v dospělosti stres. Zejména negativní životní události upevňují v dětství naučený pocit, že svět je nebezpečný, vyžaduje stálou ostražitost a kontrolu.
Zdroj:
Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti, nakladatelství Grada
Komentáře