Miniinterupce

Liliano, zkuste si nejdříve přečíst všechny příspěvky Bei, než něco napíšete ...Nebylo to tak jednoduché.

Beybinko, skutečně byl ten zákrok nezbytně nutný? To dítě přece nemůže za to, s kým vlezeš do postele. Antikoncepce ti asi také nic neříká, když jsi měla problém s HA, tak existuje ještě kondom nebo Pharmatex.

Ahoj Evi,promin, ze jsem se neozvala hned, ale bylo toho na me nejak moc. Byl to straslivy fofr a jeste ted jsem z toho vseho na dne. Musela jsem tu miniinterupci podstoupit. Bylo to silene. Ten strach a bolest, ze kdyz uz jsem se rozhodla, ze toto neabsolvuju, tak najednou musim. Byla jsem druha odpoledne, cekala jsem na predsale a sledovala minuty mezitim co operovali tu pani predemnou. Nejspis jsem vypadala, ze se jim tam slozim, tak zamnou prisel asistent toho doktora co operoval a drzel me za ruku a pak uz prisel muj cas. Kdyz jsem usinala tak mi z oci tekly slzy. Citila jsem se hrozne a vse mi to pripadalo jako zlej sen. Pak kdyz jsem otevrela oci, tak uz jsem lezela na posteli, ale jeste stale na sale. Ten asistent me zas drzel za ruku a hladil po vlasech, pry se mi neco oskliveho zdalo a ja zas propukla v plac. Najednou bylo po vsem a ja byla tak prazdna. Utesoval me tam jeste dobrych deset minut, ze pry jsem jeste mlada, tak jeste deti mit budu. Podekovala jsem mu a krapek se sklidnila, ale musim rict, ze od toho ctvrtka kazdou noc placu. A do toho ten onnen Stepan, ktery mel byt tatinkem a tolik se nakonec dusoval, ze to zvladnem, kdyz si to budem moc nechat se v podstate na tuto variantu tesil. Nechal me v tom a je nekde pryc a nebere telefon neodepisuje a ja jsem tak sama. Je mi mizerne, ale doufam, ze jednou vazne budu spokojena maminka a hlavne s muzskym, ktery za to bude stat a bude dobry tata.

Ahoj Bei, tak kde jsi??? Uz tu na tebe netrpelive cekam...

Taky moc držím palečky, ať jste oba v pořádku :-)Teta je pravá ruka toho profesora Pafka, jak léčil i Richarda Pachmana? Teda. Tak to věřím, že pomůže jak to jen půjde.Že ty doktoři píchají hormony a neupozorní, že by to mohlo ublížit při otěhotnění? No nic, věřím, že to bude dobré!

Jeste Bei, tak mne napadlo, nemohla by se ti tam teta nekoho zeptat, jak je to u tebe s temi riziky?? Kdyz ji reknes, cos brala za hormony, tak to tam jiste budou vedet. Maji vice zkusenosti z praxe nez obvodni gynekolog. Ja bych se zeptala, kdyz uz mas tu vyhodu tety, ktera vi, koho se zeptat a koho ne. Zkus to.

Ahoj Bei!Ten pocit moc dobre znam. To je ta priserna bezmocnost. Clovek se snazi premyslet, co bude dal kdyz ......, ale daleko se s myslenkami nedostane. Proste ten mozek nefunguje. Tesi me, ze premyslis o tom samem, co ja, ze jsme se tak shodly. Myslim, ze ta teta ti muze pomoct i vic. Jiste vi, na koho se obratit i v pripade kdyby to s tim malym nevyslo a ty budes potrebovat vedet, co mas delat v budoucnosti, aby to priste vyslo tak, jak to budes chtit ty.Strasne moc na vas myslim a modlim se, aby bylo male v poradku!!! DRZTE SE!!! A zase se ozvi, az budes mit chut.

MIla Evi, jeste jednou moc dekuji za tvou podporu a pochopeni! Promin, ze jsem se tu ted par dni neukazala, bylo toho na me nejak moc. Prpada mi to, ze se vse kolem me toci, ale zrovinka tak jak by melo. Je to vazne hlopupe, ze jsem otehotnela v dobe kdy jsem dostavala ty hormony. Ale hold se stalo a me ted nezbude nic jineho nez cekat a doufat. Tak uvidime, jak to dopadne. Urcite se ti potom ozvu jak jsem dopadla. Ja sice z Prahy nejsem, ale v Motole mi pracuje teta a i kdybych na tu miniinterupci musela, tak si to nejspis necham udelat tam. Jsou tam doktori na urovni, aspon ja si to myslim a vzdy jsem takovy pocit mela. Teda sice neni na porodnim, je to prava ruka pana profesora Pavka, ktery se nam staral o prezidenta. Ale myslim, ze by byla schopna se mi tam o to mistecko a pripadne vysetreni postarat.Zatim se mej moc hezky a drz pesticky!

Tak jsem tu. Je mi z toho o cem pises opravdu moc smutno. Vim presne jak se citis, protoze moje druhe tehotenstvi take nebylo bezproblemove. Stale jsem cekala na dalsi a dalsi kontroly, abych si poslechla, zda je vse OK, nebo se neco deje. Je to psychicky strasne moc narocne, protoze se stale jen ceka a clovek je zcela bezmocny. Presto, malemu jsou ted ctyri mesice a zda se, ze je v poradku. Neda se nic delat, musis pockat do toho osmnacteho, aby se videlo, zda male povyrostlo a jak se vyviji. Nevim, ale napisu ti, co bych delala na tvem miste ja, jestli bude vse v poradku, musi se opet cekat do pristiho terminu, tj. mesic. To je jasne. Jestli by mi doktorka rekla o nejake pochybnosti, nechala bych se vysetrit jeste nekde jinde, kde maji dobry ultrazvuk. Asi bych se objednala v Praze do Motola. Jsi z Prahy?? Ja mam pocit, ze ne, ale do Motola bych urcite jela, jsou tam odbornici, hlavne pres deti. Zavolala bych si tam predem a rekla o co jde. Maji tam totiz priserne narvano a jsou tam i zeny bez objednavky a ty tam snad cekaji cely den. Znas stranky www.emimino.cz?, mozna tam najdes nekoho, kdo je v podobne situaci. Mne se to povedlo a strasne moc mi to pomohlo.Jinak jsem na tebe strasne moc pysna, ze ses pro to male rozhodla. Prala bych si, abys mi dala vedet, jak se vam vede. Budu sem denne chodit a cekat na tebe. Cokoli budes potrebovat, jsem tady. Drz se!!!

Ahoj Beibyno,uz tu na tebe netrpelive cekam. Dam deti do postylek a jsem zpet.

Ahoj Evi, ty jsi jiste velice mila a chytra zena. Moc ti dekuji, ze mi takhle promlouvas do duse. A musim ti rict, ze po tom co jsem si precetla vase prvni odezvy, tak jsem plakala jak mala. A napsala jsem tomu memu "hlupakovi", ze bych si to rada nechala....a on se mi napsal, ze to sice bude tezke,ale ze to nejak zvladnem. Ani nevis, jak jsem se sklidnila a najednou mi bylo lip. Jenze po navsteve u doktorky jsem zjistila, ze me to stejne nemine. Kvuli memu castemu krvaceni jsem dostavala hormon a zhruba 5-10 dni pred tim nez jsem otehotnela mi ten hormon pichli. To detatko by nemuselo byt v poratku. A tak mi miniinterupci doporucili. Takze z radosti jsou zase jen a jen slzicky a strach. Je to asi zakon schvalnosti nebo co, protoze, kdyz uz jsem se rozhodla, ze se s tim svetem poperu a udelam pro to male vse co bude v mojich silach, tak nakonec nemuzu:-(Je mi smutno a neumim si predstavit jak se budu citit az bude po vsem. Mam strach, ze za jednak budu mit problemy az budu chtit vazne otehotnet a taky se bojim prave tech proplakanych noci. Patrim k tem lidem co si veci berou a nekdy vic nez by meli. Bojim se ze to vsechno je na me moc silne kafe a ja to nezvladnu. Zatim mam pry jeste do 18. vydrzet a pak prijit na kontrolu a rozhodnem co bude lepsi. Je to jako zlej sen.

Ahoj!Cetla jsem, cos napsala a rozumim ti.Vim, o cem pises, sama jsem podobnym detstvim prosla, ale myslim si, ze i presto jsi rada, ze na tomto svete jsi, ne? Tva mamka to asi take nemela nejlehci, ale nedala te!Mam dve kamaradky, ktere interupci prosly. Ptala jsem se jich, jestli na to nekdy mysli. Obe mi rekly, ze denne a to ma jedna nejmene 12 let po, a druha asi 5 let. Jsou pry noci, ktere proplacou a stale pocitaji, kolik by "tomu" bylo let, jak by asi vypadalo atd. a to maji obe ted po dvou detech. Lituji toho, nemohou se s tim smirit.Nevim proc za to tvoje male tak bojuji, vzdyt te vubec neznam, mohlo by mi to byt sumafuk, ale neco me nuti. Snad nejaky sesty smysl, ktery citi, ze jsi krucet pred tim, provest hloupost, ktere budes litovat, ale malemu zivot pak uz nevratis.Nabizim ti pomocnou ruku a myslim to vazne, abys to zvladla.Vic vam dvema pomoci nemuzu, ted uz to je opravdu jen na tobe.Ale strasne se za malinke primlouvam.

Ahoj Luci, mockrat ti dekuji za odezvu...vetsinou se tu spis setkavam s nadavkami a nepochopenim. Ale myslim si, ze zena je nekdy opravdu v dost tezke situaci a nema jinou volbu. A ver mi nejsem zastance potratu a vseho s tim spojeneho a doma jsem tatovi, vzdy nadavala, kdyz mi rekl, ze se to muze stat a ja nebudu to dite chtit. Tak jsem mu vzdy rezolutne odpovedela, ze to se nestane, ze i kdyz bych necekane otehotnela, tak si ho proste a jednoduse necham.....ale ted uz vim, ze zivot az tak prostej a jednoduchej neni. Jeste jednou ti mockrat dekuji

Mila Simono, precti si muj novy prispevek..slovo KONDOM mi urcite neco rika, ale bohuzel ne vzdy narazime na solidni partnery. Ja proste nevim jak si s tim vsim poradit a jsem rada i za to, ze mi povite, ze je to spatne. Ja mam jen zkratka zrach ze vsech moznych variant. Zitra jdu k jinemu panu doktoru, protoze tento pan doktor u ktereho jsem byla je velice problemovi clovek a doknce se divim, ze jeste slouzi. Moje mamka kvuli nemu mohla prijit o delohu. Takze zitra me vysetri a povi mi vse potrebne pro me rozhodnuti a pak uz to hold bude jen a jen na me!

Mila Evicko, myslim, ze si to vsechno napsala moc hezky. A ver, ze i me s oci tecou slzy. Vis, nepatrim k tem zenam co by braly sex na lehkou vahu a ba naopak jsem z nej vzdy mela strach a byla si vedoma, toho, ze muzu otehotnet nebo, ze tu cekaji dalsi nebezpeci spojena s pohlavnimi nemocemi. A prave proto jsem narozdil od mych vrstevnic zacala se sexem az v dobe kdy bych z nej "mela" mit rozum. A myslim, ze k tomu by jsme meli vest vsechny sve deti, protoze co si pamatuji, tak me vrstevnice se vetsinou ve 14 nekde opili a neji moc dobre zkusenosti. Ale abych se vratila k tematu. Nebo ti aspon trosink vysvetlila, proc uvazuji i o mimiinterupci. Je mi 22 a stat se ti pred sesti mesici, tak me to ani nenapadne a s mojim partnerem si to mimonko nechame. Casto jsme o tom mluvili, protoze oba jsme vedeli, ze neberu antikoncepci a hold jsme jenom lidi a stat se muze. Bohuzel s timto partnerem jsme se dostali do uzkych a rozesli jsme se. A ja pod vlivem litosti casem zacala vstah s jinym muzem. Je to muj druhy muz a po par mesicich stravenych s nim vim, ze on neni to co od zivota chci. A i to detatko vzniklo jen dik jeho sobeckosti. Byl opili a vzal si me nasilim, nebylo mi dobre a nemela jsem na to naladu, ale on to nerezpektoval. A ted, ted mi pise sms, ze je semnou a ze to zmaknu, ale ve skutecnosti si ani za mak neumi predstavit jake je to pro zenu peklo o tom vsem premyslet.A ted si lita nekde na lodich:-( Mam deti rada a dokonce chodivam hlidat a delala jsem Au-pair v Anglii. A tak jsem z toho vseho zmatena. Dal pochazim s rodiny, kde to socialni zazemi moc neni. TAkze jsem vzdy byla nestastna, ze jsme z toho, ze jsme nemeli spoustu veci a na skolu si vydelavam v bufetu na sjezdovce a nebo jako instruktorka. Chci mit deti a vzdy jsem se na ten okamzik az budu tehotna tesila. A ve skutecnosti se honim za vzdelanim prave kvuli tomu, abych ziskala dobrou praci a mohla me deti zabezpecit. Abych jim mohla koupit leky, abych s nimma mohla chodit cvicit, abych jim mohla poridit nejake ty hracky, abych jim mohla dat i sebe jako matku a venovat se jim! Hrat si s nimi, mazlit je a dat jim veskerou svou lasku, protoze si myslim, ze kdyz toto vse dam svym detem uz od jejich uteleho veku, tak mezi nama vznikne vazba a oni se zamnou nebudou bat prijit s jakym koliv problemem az budou velke. A taky bych byla rada, kdyby jednou mohli normalne studovat a ne se trapit tak jako ja, ze je vyhodi z koleji jestli nezaplati.:-(Zitra jdu na prvni vysetreni a tak si promluvim s dokrory a proberu s nima i vsechny rizika miniinterupce, protoze vim, ze toto neni bezproblemova vec a kdybych pak uz nikdy nemohla mit deti a me sny se rozplynuli je to asi daleko vetsi ujma pro telo i mysl, nez, kdyz budu to male vychovavat a pujde to od desiti k peti a nebu mu mit co nabidnout.

ahoj,cetla jsem tvuj clanek ze strachu z interupce a stoho co ti rekl tvuj lekar bych ho nejspis zmenila.Ted 1.7.05 jsem podstoupila tez miniinterupci a muzu ti jen rict ze se nemusis niceho bat,jde vlastne o par minutovy zakrok zhruba 10min.lekar odsaje vakuove obsah tve delohy coz je plodove vejce v celkove anestezii tak ze o nicem nevis a tak den,dva muzes po zakroku spinit tot vse tak se nemas niceho bat,spozdravem luca.

Doktorovi se vubec nedivim. Asi ma doma deti. Slysela jsi nekdy slovo KONDOM? Prece nejsou jenom tablety na ochranu pred pocetim. K takovym holkam jako jsi ty, proste nemam slov. Pro me je to take vrazda. To "neco" zije, a doktor "to" na tvoje prani musi zabit. Co na to rika tvoje svedomi? Hruuuuuza! Odporne!

Zda se ti drasticky, kdyz ti doktor rekl, ze ti propichnou delohu? A mord tvojeho ditete, se ti drasticky nezda, co.

Tecou mi slzy po tvari, kdyz ctu, ze chces dat male pryc. Ja mam dve male deti a nedala bych je ani za nic!!! Nikdy bych si neodpustila, kdybych nejake mimi sama zabila. Kdyz uz se to stalo, mela by ses k tomu umet prece postavit. Na sex jsi zrala dost,ale za nasledky nechces byt zodpovedna a chces kvuli svemu pohodli obetovat lidsky zivot, ktery uz je a ma pravo tu byt??? Co jsi to za zenu? Nerikam, ze nechapu, ze s narozenim miminka by pribylo par problemu, ale kdo je nema? A kdo rika, ze je zivot pericko? Opravdu musis to male zabit? Umela bych interupci pochopit jen z jednoho jedineho duvodu, a to je zdravi. At jiz matky, ci ditete. Rozmysli si to jeste prosim. Dite a role matky, to je to nejkrasnejsi, co te v zivote potka. TAK PRECE BOJUJ ZA TO MALE, ONO SE BRANIT SAMO NEMUZE!!!

Prosim Vas najde se tu nekdo, kdo by byl tak hodny a sdelil mi nejake ty zkusenosti s miniinterupci. Mam z tohoto zakroku strasny strach a po tom co jsem dnes opustila gyn.ambulanci v......tak mam strach jeste vetsi. Uz trictvte roku totiz neberu antikncepci, protoze jsem pred tremi roky po nejake nervove zatezi neustale krvacela, zkouseli jsme zmenu antikoncepce a ruzne lecby hormonama, ale to bohuzel nezabralo. A tak jsme s pani doktorkou antikoncepci vysadili uplne, at se mi to telicko srovna samo. Jenze bohuzel se mi po trictvrte roku zadarilo otehotnet. Dnes rano jsem to z hruzou zjistila. Delam si testy projistotu pomnerne pravidelne a posledni negativni test byl pred 14dny, takze to tehotenstvi neni az tak dlouhe, ale kazdopadne vim, ze studuji a nechci privest dite na svet, kdyz ho nemam jak zabezpecit. Tak jsem se sbalila a odjela na ambulanci. Pan doktor se choval velice arogantne....rekla jsem mu co se mi stalo a ze bych byla rada, kdyby mi me tehotenstvi potvrdil, ale on mi odvetil, ze ted jeste stejne nic neuvidi a ze mam prijit za tyden. Myslela jsem, ze se to da velice jednoduse potvrdit odberem krve, ale nechtela jsem se s nim hadat. A tak jsem se aspon zeptala, jak je to s miniinterupci....tak se na me podival a rekl mi, ze mi klidne muzo propichnout delohu a proc neberu antikoncepci, kdyz nechci byt tehotna. Z hruzou jsem na nej pohledla, zajednak me nastval, protoze jsem mu hned na zacatku rekla, proc antikoncepci neberu a chtela jsem slyset normalni vysvetleni toho co miniinterupce obnasi a ne ze mi rekne, ze mi propychnou delohu...zdalo se mi to dost drasticke. Vim, ze je to zasah do lidskeho organismu a moc dobre si to uvedomuji, ale ja bohuzel nemam jinou volbu.