Depersonalizace,derealizace -život jako

Ke čtvrtečnímu fóru nahttp://depersonalizace.unas.cz/forum/dp/index.phpZjistil jsem, že psát příspěvky lze i bez registrace. Pokud ale chcete, aby tam byl např. váš mail, tak se registrujte.Mějte se fajn, Václav

ad optimizmus

Ahoj Vivo, Theo, Václave, Ivane...Zdravím vás všechny!Děkuju za příspěvky, jste moc fajn!Jen nad tím musím déle přemýšlet.Haló, haló, volám své logické myšlení...:)snad dorazí:)K doktorovi se veeeeelice bojím.Neboť nedokážu takhle odpovídat na otázky, ani nevím co bych říkala a bojíííím, co je ve mně potlačené, že na to dojdem.Já už se nechci zase s něčím vyrovnávat.Mám jakéhosi přemýšlení dost.Bojím že mi něco nakecá, já tomu uvěřím, neboť věřím všemu a všeho se hned chytám a ona to nebude pravda a já se do toho ještě víc zamotám...Mějte všichni pohodový a příjemný pondělní den!

Václave nemyslím horší v zmysle dobra a zla, ale v zmysle prispôsobenia sa správaniu ?udí. Som horší v tom, že som sa neprispôsobil, stáva sa zo mňa asociál. Tomu čomu som sa neprispôsobil môže byť horšie ako môj ideál, ale aj lepšie ako môj ideál. V oboch prípadoch som asociál. Dobrý asociál je lepší ako svet a zlý asociál je horší ako svet. Ja som bol pesimista.Lieky ma dostali na nulu. Teraz pestujem v sebe optimizmus, čo je výsledkom poznania, skúseností a vedomostí :-))). Ak by niekomu nebolo jasné o čom píšem, tak sa spýtajte, rozpíšem to podrobnejšie :-))). Majte sa všetcia fajn. S pozdravom Ivan.

Adame buď trpezlivý. Nový web nie je oko otvorenie hypermarketu :-))).A vlastne je, predchádza tomu dlhá reklama, tak pokračuj neúnavne v reklame :-))). Zdraví Ivan :-))).

STIVERS, Richard (2002): Modern morality: Extreme individualism as a component of extreme collectivism. Příspěvek na konferenci "Demoralization: Morality, authority and power", University of Cardiff, 5-6. 4. 2002. Píše sa tam aj toto:Tzvetan Todorov ve své knize Facing the Extreme: Morality Life in Concentration Camps hovoří o problému fragmentace a depersonalizace jedince v kontextu totalitního prostředí, kdy stát přebírá kontrolu nad veškerými sociálními cíli a přivlastňuje si sociální existenci každého jedince. V důsledku je tak popřena morální odpovědnost za jeho jednání. Fragmentace v sobě zahrnuje rozštěpení osobnosti mnoha způsoby, nejdůležitější je ale diskontinuita mezi soukromou a veřejnou sférou a mezi myšlenkami a činy. Depersonalizace označuje zacházení s lidmi jako by to lidské bytosti nebyly, jako by to byly pouze abstraktní kategorie a bylo možno je definovat jen jako statistickou informaci. Todorov přirovnává k těmto totalitním praktikám dehumanizační aspekty moderní byrokracie a technologie.Ne všichni ovšem, podle Stiverse, hodnotí fragmentaci a depersonalizaci negativně. Někteří postmodernisté je spíš než za důsledek extrémního kolektivismu považují za vyjádření osobní svobody. Umožňují podle nich přistupovat k životu jako ke hře, k experimentu.

Docent Vasilčuk píše o DP/DR toto: 21. Jaké jsou příčiny psychických stavů depersonalizace a derealizace z hlediska funkční anatomie jemnohmotných těl člověka? Z hlediska funkční anatomie jemnohmotných těl člověka mohou být příčinami depersonalizace a derealizace:

Ahoj panikáři, jestli vás kromě paniky trápí i depersonalizace a derealizace, koukněte na nový web: http://depersonalizace.unas.czMějte se.Adam

Ivane, když si myslím, že jsem horší než ostatní, můžu to jenom popřít, ale tím se jenom vzdálím sám sobě. Racionálně je to nesmysl-nejsem horší než jiní, ale tady jde o ZAKOŘENĚNÝ POCIT, proto se optimizmus nedá naordinovat.Měj se, Václav

Sofinko, sama píšeš, že je to

Čau lidi. Právě sem se vykopal s postele, je štvrt na devět a po malý studii vzniku Koránu usedám k počitači. Možná se mnozí divíte že píšu kvázi češtinou, ale narodil jsem se v Mladé Boleslavi a ješte první třídu ZŠ jsem absolvoval v Bělí pod Bezdězem. Mluvím češtinou jakou mně naučili do sedmi let a jelikož sme v první tříde gramatiku ani spisovní češtinu neprobírali, moje čeština je pouze chatrného charakteru. Když ale čtu český knihy, neco se na mně občas nalepí, i když úplne všem slovúm nerozumím. U s kroužkem nepíšu, protože mi to neumožňuje slovenská klávesnice. Ani nevím, jestli se píše uprostřed slova, nebo i někde jinde. Doufám, že jsem vás pobavil svojí češtinou, to byl taky múj úmysl :-))). Prečo je optimizmus dôležitý pri návrate z DP/DR do normality? Myslím si , že jeden z dôvodov prečo človek dostáva DP/DR je pesimizmus. Tak napríklad: Ak si napríklad myslíte, že ste horší ako iní,tak je to prejav pesimizmu, ktorí pri takýchto úvahách človeka odcudzuje ako sebe samému, tak svetu. Ak si však poviete, nie som horší ako druhý, len on je lepší, tak to už je prejav optimizmu, a to vás v žiadnom prípade nemôže odcudziť ani od seba samého, ani od sveta. Tak to?koto pre dnešné ráno odo mňa. Majte sa fajn.

Sofi, správne lieky sú ako štartér na aute, alebo potlačenie, keď štartér nefunguje. Bez nich sa proste nepohneš. Takto to vnímam ja. Neber to ako nátlak, ale ako skúsenosť. Vieš, Ty ideš určitým smerom, ktorý ti nerobí dobre. Dobrý liek ten smer zablokuje, a u?ahčí ti h?adať ten správny smer. Aspoň u mňa to tak funguje. H?adám spojenie medzi sebou a svetom také, aby som nemal DR. Väčšina z vás tu hovorí že má DP. Ove?a menej hovorí že má DR. Aký mám na to názor? Myslím si, že DP pociťujú tí, ktorí sa prispôsobili svetu ale stratili svoje ja. DR zas poci?ujú tí, ktorí sa neprispôsobili svetu, stratili ho, ale zostalo im ich ja. A tí čo pociťujú aj jedno aj druhé, tak tí sú niekde medzi tým. Ideálne je pochopiť mechanizmus a správať sa pod?a toho. Tak to?ko môj názor. K novej wwwčke, ktorú vytvoril Honza s Adamom, by som mal jednu prozbu: Bol by som rád, keby po vypnutí internetu ostali stiahnuté údaje uložené v histórii v podobe of-line. Mám pomalý internet a za každú minutu platím telekomunikačný poplatok. Ďakujem za pochopenie :-))).

Ahoj Sofi, Tvoje slova: "Když je mi sympatická, uvnitř až bolavě toužím po tom aby se se mnou bavila a aby si mě oblíbila." presne zodpovedaju mojim pocitom. Nejde o ziadnu sexualitu, zaujima ma iba moj manzel, ide skor o hladanie niecoho, co chybalo vo vztahu s matkou. Ja sa nemozem na nic stazovat, nic konkretne matke vytknut, ale stretla som v zivote 2 zeny, ktore mi dali to nieco navyse. To, v com sa asi od svojej matky odlisujem, a preto mi to nemohla dat, citila niektore veci inak ako ja, v niecom mi bola dost vzdialena. Tie zeny som vnimala ako svoj vzor, tiez som bolestne tuzila po tom, aby si ma oblubili. Vlastne tie vztahy trvaju dodnes, dodnes by som pre ne spravila cokolvek. A to uz som, podla Tvojich slov, "starsia zena". Sofi, pouvazuj nad navstevou lekara. Vela ludi tu na fore pise o tom, ze im lieky pomohli. Po urcitu hranicu to clovek zvlada aj sam, ale mne sa zda, ze Ty uz potrebujes aj inu pomoc, ako vyrozpravat sa na fore. Pouvazuj nad tym ,PROSIM. Vela stastia.

OPRAVA: Je to čtvrtek 20.10.05!!! Psal jsem to špatně i do mailů, za což se omlouvám.

Pro ty, kdo se nechtěli brodit textem. :-)Na ČTVRTEK 19.10 v 19 hodin ohlašuji úvodní setkání naší DP/DR komunity! Vítání jsou bez výjimky všichni!http://depersonalizace.unas.cz/forum/dp/index.php

Ahoj všichni,těší mě, že se tady rozjela diskuze o depersonalizaci. Zkuste se podívat na stránkyhttp://depersonalizace.unas.cz/forum/dp/index.phpkde vzniklo nové diskuzní fórum věnované pouze DP/DR. Pokud Vám bude vyhovovat, můžete přesídlit sem a diskutovat tady o čemkoliv dál(reklamu dělám poprvé :-). Jeho výhodou je především to, že na něm jde efektivněji chatovat (odkazovat na sebe, zakládat skupiny). Víc by Vám řekl asi Honza, který fórum připravil.Každopádně koukněte na nové stránky o DP/DR:http://www.depersonalizace.unas.cz/Byly sice už ohlášeny Spyem, nicméně bylo tam ještě spousta much, který jsme dovychytávaly, takže teď jeho zrod ohlašuju oficiálně :-). (nějaký mouchy se ještě dovychytávají - když na nějakou přijdete, napište). Najdete tam nějaké základní info, články, bakalářku, test DP/DR. Časem možná osobní příběhy a tvorbu (to záleží jen na vás). Mým malým přáním je scházet se na fóru pravidelně (třeba hodinu týdně, nebo za čtrnáct dní) a vytvořit tak určitou komunitu, ve které by se prodiskutovávala různá témata. A mým snem je po čase na fórum dovést nějakého odborníka (psychiatra, psychologa), který má s DP/DR odbornou zkušenost, že by nám něco pověděl a každý by se ho pak mohl třeba po hodinu na cokoliv zeptat. Uvidíme.Ptal jsem se některých z Vás, kdy by se Vám taková setkání hodila. Bohužel nemůžu vyhovět všem. Prozatím jsem stanovil ČTVRTKY v 19 HODIN. Kdo bude chtít, nechť příjde ve čtvrtek 19.10 na nové fórum na úvodní setkání!Nechť Vám stránky a fórum slouží. Honza - technická a grafická realizace webu Adam - obsahová stránka webu

Sofi, to čo si napísala o starších ženách nie je nič abnormálne. Tešila si sa na ne. Boli milé, pozorné a mali ťa radi. Preto si s nimi chcela byť. Napríklad so svojou susedkou. Tento skvelý pocit, ideál sa v tebe uchoval až do dospelosti. Stále po ňom túžiš a to je úplne prirodzené. Opak by bol neprirodzený. Dám ti otázku: tvoja mama ťa nemala tak rada ako susedka? Cítila si sa pri nej horšie? A čo otec. Ako si sa cítila pri ňom?

Sofi, to čo píšeš nieje blbosť. Ja si spomínam na dve konkrétne veci, ktoré so mnou poriadne zamávali a vlastne popreli moje Ja. keď som mal okolo šesť rokov, strašne som túžil ísť k bratrancom na prázdniny. mali niečo, s čím som sa ve?mi túžil hrať. Elektrický vláčik a proste som tam strašne rád chodil. Cítil som sa tam ve?mi dobre. Lenže zobrali tam na prázdniny len môjho o rok staršieho brata. Cítil som to ako strašnú nespravodlivosť, ktorú som nevedel pochopiť a tak ma realita sklamala. Druhý prípad si pamätám pri príchode do školy do piateho ročníka ZŠ. tešil som sa na kamarátov a zrazu som sa dozvedel, že budem mať úplne iných spolužiakov. Nedokázal som ako dieťa proti tomu čeliť. Takže to boli dve také citové šoky z reality. Žeby DP/DR vznikala pri konflikte citového ideálu a reality? Ak nastane konflikt a vyhrá realita, človek stráca svoje Ja?

Ahooooj Theo,jsem ráda že ti příspěvky pomohly!Já naopak mám čím dál větší,strach.Úplně se vnitřně klepu.Chce se mi brečet.Asi chvilku nebudu psát.Mějte se strašně moc hezky!možná se ještě ozvu.

Já nevím, neříkám že jsem jedinná kdo to tak cítí, asi nás víc bude, ale já se bojím vědět co to znamená.Možná ani nic.Strašně mě přitahujou starší ženy, ale ne sexuálně, to ne, jen já nevím, jako že stojím o jejich pozornost.Když je mi sympatická, uvnitř až bolavě toužím po tom aby se se mnou bavila a aby si mě oblíbila.Nemá to nic společného s mojí orientací, to je jiná kapitola.Už jako malá jsem chodila k sousedce, nebo na nějakých oslavách jsem si vyhlídla starší ženu a lozila jí na klín a brečela jsem, když jsme odcházeli...Možná to nic není, ale doteď se dívám na starší ženy(kolem 45)let s obdivem, respektem a touhou..Jejda, kdyby si toho nějaká žena všimla, že na ni koukám, nevím co bych jí řekla.Tímhle je to všechno tak nějak zamotané.Jakože jsem třeba chodila se starší ženou, neboť ten cit byl tak silný, jenže to nebylo ono, nebyla to zamilovanost.Cítím se divně o tomhle mluvit...