Můj druhý manžel nenávidí mé děti z prvního manželství

No vidíš mě takhle zase...A můžu se zeptat, kolik let bylo té dceři, která tě shazovala? Jestli to byla nějaká patnáctka, tak to částečně chápu, v tomhle věku jsou puberťáci kolikrát na přeshubu, ale byla už opravdu dospělá, tak je to velmi smutné.

Já samozřejmě netvrdím,...To je teda síla, ale naprosto Tě chápu, že s Terezou nechceš už komunikovat. Ještěže Tě aspoň táta podržel, ten můj na mě od doby, co se mu narodil syn, pěkně kašle. Ale díky otčímovi je mi to celkem fuk. Máš můj obdiv a přeju Ti, abys našla chlapa, který Tě bude milovat a nikdy Tě neopustí a budeš určitě skvělá máma.

No vidíš mě takhle zase...Já samozřejmě netvrdím, že musí být chyba jen na straně rodičů, ostatně třeba Tereza byla na mého tátu v pozdějších letech taky drzá a co si k němu dovolila, to já bych nikdy neudělala. Taky v té době jsem tam už přestala jezdit, to mi bylo čtrnáct nebo patnáct, protože když jsem jednou už nevydržela a po jedné takové narážce jí řekla, co si o ní a její mámě myslím, tak začala ječet, jaká jsem hloupá nula a že se táta rozvedl stejně jen kvůli mě a ještě další věci, no bylo to dost hnusné. Táta se mě ale zastal, Tereze vrazil pár facek a seřval ji, že do těchhle věcí ona nemá co mluvit a jestli si na mě ještě jednou něco zkusí, tak něco uvidí. Já jsem měla pláš na krajíčku a prohlásila, že s touhle osobou a její matkou už nehodlám nikdy být pod jednou střechou a taky jsem tam už nejela. Pak jsem to obrečela a dost mě to trápilo, ale táta potom za mnou jezdil k nám a pomohl mi se z toho dostat. S tátou se bavíme jen o našich věcech, co dělá jeho žena a její dcera mě absolutně nezajímá a nechci to vědět. Táta mi sice několikrát řekl, že se Tereza na mě ptá a že by mě chtěla vidět, ale já nemám nejmenší chuť se s ní setkat, pro mě je to cizí člověk, který jen žije s mým otcem v jednom domě.

Ale samozřejmě to byla i moje chyba, protože jsem prostě spíš tichá a nenápadná a nechci žádné konflikty, tak radši mlčím. Kdybych byla průbojnější, tak bych si třeba vydupala, aby se ke mě chovala s trochu větším respektem, ale holt jsem taková, jaká jsem. S tátou vycházím dodnes bezvadně, ale scházím se s ním, jen když je sám, s tou jeho manželkou nechci mít nic společného a jestli se budu jednou vdávat, tak pozvu na svatbu jen jeho. Ale ona by stejně nešla, určitě by si našla nějakou výmluvu. Kdyby se ke mě chovala normálně, tak bych ji brala a klidně bych ji taky pozvala, s tím nemám nejmenší problém. Ale když vidím celá léta z její strany absolutní chlad a nezájem, tak už se nesnažím to změnit.

Táta se k Tereze choval...No vidíš mě takhle zase shazovala dospělá dcera mého přítele,když jsem se jí zastala a chtěla utěšit tak ..nech mě bejt..
když nezastala..neumíš nic udělat?...
neumíš mluvit?...neumíš líp pochválit moje šaty...atd

Báro a ta její dcera jak...Táta se k Tereze choval naprosto bez problémů, aspoň co jsem viděla, když jsem tam byla. Taky bylo vidět, že ona ho úplně jinak, než mě její máma a třeba když jsme byli někde na výletě, tak jí kupoval, na co si vzpomněla a na rozdíl od té jeho manželky s tím neměl nejmenší problém. Zatímco ona, když měla náhodou koupit něco mě, tak na ní doslova bylo vidět, jak jí to rve srdce. Ovšem před tátou si dávala pozor, ale i tak si toho občas všiml a vytknul jí, proč se ke mě tak chová. Ona to vždycky svedla na to, že jsem si o nic neřekla, tak myslela, že to nechci. Zřejmě jí nenapadlo, že když půjde ke stánku např. pro párek v rohlíku, tak bude čekat že já se budu halasně hlásit. To bylo vždycky: "nemáš na něco chuť, Terezko? Nemáš hlad, nemáš žízeň?" Ale že by se na to samé zeptala mě, to ani náhodou. A když jsem se po její otázce ozvala, že já bych si něco dala, tak jen řekla hm a bylo to. A Tereza se se mnou moc nebavila, byla od mámy pěkně naočkovaná. Když se táta ptal, proč si spolu nehrajeme, tak hned odpověděla, že já nechci a že mě nic nebaví, přitom když já chtěla, tak mě vždycky shodila, že jsem hloupá a že to dělám špatně, když jsme třeba hrály člověče nezlob se, tak podváděla a pak žalovala, že já podvádím. Takže v takové atmosféře jsem pak už opravdu neměla chuť si s ní hrát, radši jsem si četla, nebo si něco kreslila.

Já nevím, proč bych se...Báro zase tě to "aspoň" dobře zformovalo a dokážeš dávat lásku i cizím.
Neřekla jsi jak tvůj táta přijal její dítě nebo tu holku měli spolu ? a také psala si v množném čísle,pak už jen dcerunka,můžeš odpovědět? dík

http://goo.gl/OKvtX2 totím bych ho vypleskala.

Já nevím, proč bych se...hezky jsi to napsala.I já mám ráda děti a to moc.Také se dokážu pomazlit,pohladit,ale jasně vždycky větší lásku dáš svému dítěti.Rozdíly bych ale v soužití nedělala.Ty sis něco zažila,tak tě to vede k pokoře,to je dobře,budeš se toho jednou vyvarovat.

Neni tu někdo kdo si vzal...v rodině.Choval se opravdu od začátku moc hezky a bylo znát,že jí má rád,to se pozná,v tom se nedá přetvařovat.Chtěli mít spolu ještě miminko,ale to už se jim nepovedlo,nešlo to.

Já nevím, proč bych se nepomazlila i s cizím dítětem, ono za to nemůže, že se jeho rodiče rozvedli a projev lásky potřebuje taky. Já mám děti moc ráda, pracuju jako sestra na dětském oddělení v nemocnici a kolikrát když vidím, že tam jsou děti bez rodičů a jsou smutné, tak je pohladím a povzbudím, nebo když mám čas, tak jim třeba i přečtu pohádku. A nejsou to jen úplně malé děti, ty tam taky většinou bývají s mámou, ale i třeba osmi, devítileté a i ty potřebují lásku a něhu, nejenom prťata. A kdybych se někdy v budoucnosti dostala do situace, že bych měla přítele s dítětem, tak právě díky těm zkušenostem, co mám, bych ho nikdy neodstrkovala a nechovala se k němu jako ta ženská, co si vzala mého tátu.

A co přesně tě vede k...to vyjímečné,tohle by zase každý nedokázal.Já bych se styděla sama před sebou,bbylo by mě to hloupé jíst,dát i svému dítěti a druhého nechat koukat,na to opravdu musí být povaha.Rozdělila bych všechno,co bych třeba na koupáku koupila a pokud bych neměla tolik peněz,tak raději nic.To už snad i hraničí s nenávistí k tobě,protože,jak někdo napsal,i cizímu bych koupila to pití,mohl by to být od mého dítěte kamarád,ani by to nemuselo být dítě od partnera.Dobře,že aspon ten táta se tě zastal a stál při tobě.

Neni tu někdo kdo si vzal chlapa s děckem?
To by mohl poreferovat jak se to vyvíjelo.

A co přesně tě vede k...Báro a ta její dcera jak jí přijal teda tvůj táta,nebyla jeho ne?
Taky někde je zase problém,že ženské upřednostňují partnera i před svými dětmi aby si ho udržely neboco.Jsou ale i chlapi kteří svým nevlastním taky nemůžou přijít na jméno.Já zažila to,že na vlastní děti bývalý kašlal úplně a přítel je vychoval a dopřál jim co mohl.Je to různé kdo je jaká povaha.

Báro, já ti věřím každé slovo, přesně, jako bys popisovala mě. Můj táta si taky našel ženskou, nebo spíš ho ona uhnala, ale to je už dneska fuk. Ta měla zase syna, ten byl mladší o pět let než já, mě bylo tenkrát 12. A když jsem jezdila k tátovi na víkendy, nebo o prázdninách, tak jsem si taky užila svý. Musela jsem jí kluka hlídat, když šla s tátou do divadla, pomáhat mu s učením a když náhodou potom ve škole dostal špatnou známku, tak jsem já byla ta špatná, že jsem mu to nevysvětlila dobře. Proč se s ním teda neučila jeho matinka, když já byla ta špatná? Hlavně ten její synáček byl pro ni středem vesmíru, táta byl rád, že má syna a choval se k němu naprosto perfektně, na rozdíl od té jeho ke mě. Potom si spolu pořídili ještě jednoho a to už byl úplný konec. Naštěstí si máma asi po roce našla přítele a ten mě bral bezvadně, úplně jako svou vlastní, taky jsem mu bez problémů říkala tati.

psycholožka,ale myslím,že...A co přesně tě vede k domněnce, že jsem nenapsala celou pravdu? Ano, je pravda, že třeba u toho, jak tátova manželka údajně zapomněla koupit pro mě lístek do kina, jsem nenapsala, že když se to zjistilo, tak táta prohlásil, že zůstane doma, ať jdu já místo něj. To ovšem paní macecha nemohla vydýchat, tak do táty hučela horem dolem, že ještě chtěli potom jít do restaurace a že já určitě půjdu příště a kdesi cosi. Já jsem nakonec sama řekla, že budu doma, protože když jsem viděla ten její výraz, jak na mě koukala, tak se mi už vůbec jít s ní ani nechtělo. A to, že na mě naprosto kašlala, když jsme byly na té pouti, nebo na koupálku, je naprostá pravda. Když s námi šel táta, tak to si dávala pozor, ale běda, jak jsem s ní, nebo ještě s její dcerou Terezkou mazlíčkem šla sama. Taky, když jsem potom tátovi řekla, že mě nechala o hladu, tak jí vynadal a ona se dušovala, že měla málo peněz a že jsem jí neřekla, že mám hlad. Jenže je určitě taky moje vina, že jsem prostě trouba, která místo aby se hádala, si nechá všechno líbit, což se jí náramně hodilo. A je mi naprosto jedno, že mi nevěříš, já nemám důvod někoho přesvědčovat, zažila jsem si svoje. Pouze jsem napsala svoje zkušenosti v rozporu se zdejším tvrzením, že ženské na rozdíl od chlapů dovedou přijmout děti z partnerova předchozího svazku. Nedokážou, naopak jsou kolikrát daleko horší.

Promiň ale nic špatného...i některé rozmazlené děti to umí pěkně osolit nové tatínkově přítelkyni a může být hodná jak chce.

Tak mě ani nic jiného...A co tvá máma,myslíš,že by se s partnerovým dítětem mazlila?
City se nedají vynutit ale jinak kolu koupím i sousedovic dítěti když s námi půjde na pouť to je jasný.No měl to řešit tvůj otec tys byla dítě.

Hele a ona Bára někde...Promiň ale nic špatného jsem neřekla,jen že je logické že každá máma asi věnuje víc času svému než partnerovu dítěti to je jaksi od přírody,neřekla jsem na Báru ani křivé slovo spíš ji chtěla uklidnit že to tak bývá většinou.

A k tvému ....
"A jestli Ty ses chovala k té přítelově dceři tak, jako manželka Bářina otce, když Ti tohle připadá normální, tak se ani nedivím, že Tě shazovala. Já bych na jejím místě udělala to samé "

...bych řekla jen to že mě soudíš a nic o tom nevíš,to je divné ne ?
Naopak jsem se jí zastávala a omlouvala když jí někdo vyčetl že se neumí chovat (bývá ráda středem a je nepříjemná na kdekoho),jenže jsem si tím jen zavařila,protože jak mi pak lidi řikali začala se se mnou bavit jako s někým na kom si zřejmě vylije zlost,když jsem na ni hodná a ne jako ostatní ji poslali někam.
Navíc je dospělá žádné dítě.

Tak mě ani nic jiného...to je hezké,ty ses snažila,ona moc ne,někdy to tak bývá,že ta žena nedokáže dát cizímu lásku najevo.Škoda ale,že ani to pohlazení,které je přirozené.Na druhou stranu jsi to od ní nemusela očekávat,měla jsi tatínka,tak ses mohla jít pomazlit s tatínkem.