Úhlavní nepřítel - diabetes 2. typu
Typickým projevem cukrovky 2. typu je tzv. inzulinová rezistence. Slinivka produkuje vlastní inzulin, tkáně v těle na něj ale nereagují dostatečně. Je narušená jejich citlivost vůči inzulinu a tak vzniká jeho relativní nedostatek. Stejně jako u diabetu 1. typu se zvýší hladina cukru v krvi.
Nemoc dlouho probíhá bez zjevných příznaků. První signály choroby, například zvýšenou únavu, nedostatečnou erekci u mužů nebo větší žízeň, mohou lidé přehlížet. Jejich původ přičítají nadměrnému stresu nebo přepracovanosti.
Prvním projevem, který lidé opravdu zaznamenají, může být i porucha vědomí při vysoké hladině cukru v krvi nebo závažná komplikace, například diabetická noha (špatně se hojící vředy).
Nejčastěji lékaři odhalí diabetes náhodně při preventivní prohlídce, jejíž součástí je i laboratorní analýza krve.
Tento typ cukrovky se často vyskytuje u přímých příbuzných. Genetika je zde důležitým rizikovým faktorem. Vyšší riziko onemocnění je však jednoznačně spojeno také s přejídáním, nedostatkem pohybu, nadváhou až obezitou.
„Hořký“ život diabetika
Diagnóza cukrovka 2. typu s sebou nese celou řadu rizik, které mohou vést k vážným zdravotním potížím. Mezi ně patří především riziko vzniku tzv. pozdních komplikací. Malé i velké cévy poškozuje dlouhodobě neuspokojivá metabolická kompenzace cukrovky, tzn. trvale zvýšená hladina krevního cukru. Postiženy bývají především cévy a tepny očí, nervů a ledvin. Projevuje se například poruchou erekce nebo aterosklerózou.
a) Diabetická mikroangiopatie
Postiženy bývají především drobné cévy. Jejich specifické změny se projevují především v ledvinách, očích a nervech.
b) Diabetická makroangiopatie
Diabetická makroangiopatie urychluje proces vývoje aterosklerózy (kornatění tepen) velkých cév. Ukládající se tuk je postupně zužuje. V pozdějších stádiích může zcela uzavřít tepny. Ateroskleróza u diabetiků vzniká rychleji a má závažnější průběh než u nediabetiků. První změny se mohou projevit už v nižším věku.
K poškození cév přispívají i další rizikové faktory, například vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevních tuků, kouření, nedostatek fyzického pohybu a s ním spojená obezita až nadváha apod. V souvislosti s častějším výskytem aterosklerózy jsou diabetici více ohroženi srdečním infarktem, cévní mozkovou příhodou a hrozí jim i amputace nohy. Tyto komplikace mívají závažnější průběh, objevují se v mladším věku a pacienti mají horší prognózu.
Poškození ledvin při diabetu - diabetická nefropatie
Méně známou, přesto velmi závažnou, pozdní komplikací diabetu je postižení ledvin, tzv. diabetická nefropatie, která postihuje až 40 % diabetiků. Do přímého ohrožení života se dostává 5 až 8 % z nich.
Diabetickou nefropatii způsobuje postižení drobných cév (tzv. mikroangiopatie) ledvinových klubíček (glomerulů). Úkolem těchto klubíček je zadržovat v krvi bílkovinu a propouštět vodu, minerály a odpadové produkty vzniklé látkovou přeměnou v těle. Při jejich postižení se zhoršuje filtrační schopnost ledvin. V moči se nejprve objeví bílkovina albumin. Později se přidávají všechny typy bílkovin a postupně dochází k poruše funkce ledvin až k selhání ledvin.
Odhalit poruchu ledvin lze prostřednictvím tzv. mikroalbuminurie. Při tomto vyšetření zjišťuje diabetolog nebo praktický lékař hladinu bílkoviny v moči, což je první signál možného poškození ledvin. Musí se však provádět pravidelně, aby bylo možné zjistit, zda hladina bílkoviny stoupá či ne.
Poškození ledvin vzniká především kvůli špatné kompenzaci cukrovky a genetickým dispozicím k vysokému krevnímu tlaku. Lékaři zatím nedokáží odhadnout, kterého diabetika může nefropatie ohrozit. K poškození ledvin může kromě již zmíněných faktorů přispět také:
- zvýšená hladina krevních tuků,
- nadbytečný příjem bílkovin ve stravě,
- kouření cigaret,
- genetická dispozice k srdečním chorobám.
Postižení ledvin probíhá dlouhou dobu skrytě. Pacient nemá žádné větší obtíže. Ve většině případů si může začít stěžovat na zhoršení zraku (diabetická retinopatie). Vážné zdravotní komplikace nastávají až v konečné fázi, tedy přibližně po 5 až 8 letech od prvních známek zvýšené hladiny bílkoviny v krvi. V tomto stadiu je již proces nezvratný.
Jak předcházet nejen „umělé ledvině“
Nejlepší prevencí vzniku diabetu je dodržování zásad zdravého životního stylu. Důležitou roli hraje především pestrá a vyvážená strava, nekuřáctví, minimum stresu a pravidelný pohyb. Snížením hmotnosti o 10 % se omezí riziko cukrovky o 43 %. Pravidelným pohybem je možné eliminovat vznik diabetu o celých 50 %.
Pokud lékař u člověka odhalí cukrovku, je důležité, aby změnil svůj dosavadní životní styl. Především pohyb v kombinaci s dietou může u diabetiků s 2. typem zlepšit citlivost tkání na inzulín, zlepšit průnik cukru do buněk a upravit jeho hladinu v krvi.
Předcházet všem tzv. pozdním komplikacím je možné, pokud se zajistí optimální metabolická kompenzace a dosažení nízkých hodnot glykemie. Součástí prevence těchto obtíží by měla být také léčba všech rizikových faktorů, tedy upravení krevního tlaku a snížení cholesterolu v krvi.
Pokud se u diabetika projeví porucha ledvin, lékař doporučí úpravu léčby. Léky na diabetes se totiž často vylučují ledvinami a ty při své snížené funkci nedokáží lék dostatečně eliminovat. U pacientů by mohlo dojít ke hromadění léku a riziku vzniku například hypoglykemie (vážného poklesu hladiny cukru v krvi).
V pozdějších stádiích lze zajistit správné fungování ledvin připojením pacienta na hemodialýzu (tzv. umělou ledvinu). Pomoc ledvinám s čištěním krve se však pojí s celou řadou omezení. Kromě pravidelného docházení na dialýzu musí pacient dodržovat stanovenou dietu s přesně určenou hladinou proteinů, které může přijmout apod.
U některých pacientů je možné provést transplantaci ledvin.
- Odpovědět
Pošli odkaz