Strach z dětí z minulého manželství

Já také chodím se svým přítelem už téměř čtyři roky, z toho tři roky spolu bydlíme, máme moc hezký vztah, jsme oba rozvedení a přítel má navíc dceru z prvního manželství. Není to pro mě vůbec jednoduché, protože přítel na rozdíl ode mne dítě už nechce ( mě bude 30 a jemu 37 ), ale jeho dcera s námi jezdí všude, na všechny akce, vsechny dovolené. Její matka jí nebere nikam. Cítím se být ošizená, že já vlastní dítě mít nemůžu a on se pro to své rozkrájí. Když je holčička u nás ( je jí 9 ) nechodí spát sama, donedávna na dovolených spala s tatínkem v posteli, nic nemusí dělat, je u nás jak na ALL INCLUSIVE sovolené, je to šílený. Vždycky mě to stojí spoustu úsilí vybojovat si to, co je pro ostatní naprosto normální. Všem držím palce, protože to není vůbec jednoduché........

Taky souhlasim s poslednimi prispevky. Jak nekdo muze rici ze nekoho miluje a pritom se nestara o jeho radost, spokojenost a nenecha ho byt byt opravdovym clovekem, ktery napriklad dodrzuje rodicovske povinosti a ma lasku k detem.Takova zena, co je jesitna a zarliva je nevyzrala a s nizkou logikou. A o takovem svazku s touto zenou bych predpovidala mnoho nestastnosti.Je i pravda, ze i muzi muzou mit take tyto vlastnosti.Jak zivot by byl jednodussi, kdyby naprosto kazdy se naucil myslet a chovat positivne.. Vzdyt kazdy normalni clovek hlavne potrebuje lasku a uctu. Ale to uz zase jsem ve snu i kdyz verim ze tak to bude v budoucnosti

Někdo tady psal, že nechce být až na druhém místě za partnerovými dětmi z prvního manželství. Tak si hold, holka, najdi kluka bez závazků. Děti by měly být u rodičů vždy na prvním místě a následující partneři to musí respektovat, to snad je logické.Pokud by můj přítel nepřijal to, že jsou mí synové u mě na prvním místě na světě a udělám pro ně cokoli, pak by mým přítelem rozhodně dlouho nebyl.A taky byste se měly zamyslet nad tím, že pokud partner dovolí, abyste odstrkovaly jeho děti, pak totéž bude dělat Vašim dětem společným, až Vás opustí.

Marto, z tvého dopisu rozhodně dobrý pocit nečiší. Cítit z něj silný na sto honů egoizmus a také dost vysoký stupeň narcisizmu. Když se mýlím, promiň. Osobně bych tě tvému příteli rozmlouval dost vehementně. Potřebovala bys pořádného sekyrníka a nabýt si v životě pořádně ústa. Ve vlastním zájmu. Soráč.

Nejaka prispevatelka napsala: "Je naprosto normalni reakci, ze zena nema rada deti sveho soucasneho partnera."Myslim, ze to neni normalni reakci - mne prijde prirozene ze je ma rada a nevidim duvod proc ne. A ty duvody, ktere jsou tu uvadeny, mi pripadaji k pousmani. Pokud mate pristup takovy jaky mate, tak nechte toho chlapa bezet, at si najde zenu, ktera ho bude mit rada i s jeho detmi a vsim co k nemu patri.Z vasich pocitu jsem dospel k nazoru, ze macechy neexistuji pouze v pohadkach.

Dé si bacha ať ti děcka z minulýho sobášu nerozbojó dršku!

Marti, v minulych clankach jsem hodne cetla o zarlivosti, coz je jiste ze je to jedna z nizsich emoci a ty umeji nicit radost a zdravi. Vsak si uvedomte, ze existuje mnoho typu lasek - laska k rodicum, detem vlasti, zviratum apd. Nechte ji volne proudit a take ji rozdavejte a uzivejte si ktera jde i k vam. Uprimnost, duvera, laska - to by se lidi meli naucit provadet a vsem bude dobre.

Ahoj všem. I když je tahle diskuze docela stará, nedá mi to a musím reagovat. Taky mám strach z dětí z minulých manželství svého přítele. Je už 2x rozvedený a z každého manželství má dceru. Té první je 15 let, odešel od nich, když jí byly 3 roky, vídají se tak 4x do roka, nejezdí s ním na dovolený, platí na ní asi 600 Kč, prostě pohoda. Jeho první žena se znovu vdala a není o ní vidu ani slechu. Horší to je s druhým manželstvím a druhou dcerou. S přítelem jsme se seznámili, když ještě nebyl rozvedený a něco si spolu začali. Já od začátku věděla, že je ženatý a že jim to neklape a chce se rozvést. Začala jsem s ním chodit, samozřejmě se to po čase provalilo a jeho bývalá žena mi začala dělat problémy (v práci, nechala mi ukrást auto, posílala mi výhrůžný e-maily.. atd). On se mezitím rozvedl a odstěhoval ke svým rodičům. V té době ale hodně často jezdil za dcerou a pobýval u nich doma. Hrozně mě to najednou začalo štvát a rozešla jsem se s ním. Měla jsem pocit, že se od nich nikdy neodpoutá, i když se rozvedl. A taky jsem samozřejmě měla výčitky, že se rozvedl díky mě. I když to nebyla pravda. Byly tam problémy dávno předemnou, vztah se mnou mu pouze pomohl to překonat. Jeho matka mi tenkrát volala do práce a dávala vinu mě, že já ho svádím. Přitom to byl on, kdo mě balil, denně nosil kytky, uháněl, posílal zamilovaný SMSky. Já byla navíc svobodná a bez partnera a mohla jsem si dělat co jsem chtěla. On měl tedy udržet kalhoty zapnutý, když byl ženatý, ne? To jsem jí taky řekla a pak už byl klid. Když jsem viděla, jak pořád jezdí za dcerou a cpe se k nim domů, tak jsem se s ním rozešla. Prostě jsem viděla, že by to nemělo budoucnost. Navíc byl dost často smutný, že nevidí svojí dceru a měl kecy typu, že kvůli dceři by se tam i vrátil. Našla jsem si svobodného mladého kluka bez dětí a bylo to fajn. 2 roky jsem s ním byla, ale nakonec to bohužel taky nevyšlo. Nejhorší je, že svého ex-přítele jsem milovala pořád, prostě je to takový typ, který vás něčím uchvátí, když chce, tak dokáže být strašně hodný, neštítí se žádných domácích prací, bere mě takovou jaká jsem, nemusím se přetvařovat, je strašně šikovný... a super v sexu! Možná proto taky stroskotal ten můj vztah s mladým klukem. Po rozchodu s tím mladým klukem jsem se s ním znovu začala vídat a začali jsme spolu chodit. On prý celé ty 2 roky nikoho neměl a čekal na mě, že se vrátím. Prý mu bylo moc líto, že jsem se na něj vykašlala. Já si mezitím pořídila byt, on mi tam se vším moc pomohl a nastěhoval se ke mě. Když byl sám, tak se s dcerou, mladší (nyní 12 let) vídal pravidelně každých 14 dní + 3 týdny o prázdninách. Prostě všechen volný čas jí věnoval, protože neměl ženskou. Celý pokoj u rodičů v baráku měl "vytapetovaný" jejíma fotkama. Prý si je tam dala sama a našla jsem i některé dopisy co mu psala třeba z tábora. Vím, že ho má moc ráda a on ji, ale já se s tím pořád nemohu smířit. Přála bych si, aby s ní měl vztah jako s tou starší (vidět se 4x do roka, sem tam si zavolat). Ze začátku s ní na víkendy jezdil k rodičům sám, pak nás seznámil. Bála jsem se, že je naočkovaná od maminky, která mi dávala vinu za to, že jsem jí odloudila manžela. Ale přijala mě celkem dobře, její maminka už měla od té doby několik známostí, takže myslím, že ta 2-letá pauza všem prospěla. Teď se o nás jeho bývalá už vůbec nezajímá, nevolají si, nic neřeší, on jí pravidelně platí (2500). Když má mít dceru, vše si domlouvá s ní sám. Matce to dcera jen oznámí. Do nedávna jsem ale měla pocit, že kdyby chtěla jeho bývalá, tak by se tam kvůli holce vrátil. Teď už ale tvrdí, že ne, když má mě. S jeho dcerou jsem se viděla asi 3x, jednou byla u nás jen na návštěvě, pak jí odvezl domů, jednou na vánoce (dokonce jsem jí koupila dárek a ona mě taky) a pak jednou u jeho rodičů na domě, kde trávila víkend a já tam přijela a přespala tam. Nejdřív byla trochu scéna, že chce spát s tatínkem v posteli (byli tak ty 2 roky zvyklí), ale pak jí on řekl, že ne a ona se pak uklidnila a omluvila se. Jednou mi udělal i to, že jsme se nějak před víkendem pohádali, já měla jet s ním k rodičům a nakonec jsem kvůli hádce nejela a on si tam vzal jí. Hrozně mě to naštvalo, přišlo mi, že mu to tak nakonec vyhovovalo. Pak jsme měli na tohle téma vážnou diskuzi. Řekla jsem mu, že jeho děti budu tolerovat, ale že on musí pochopit, jak je to pro mě svobodnou a bezdětnou těžký. Dala jsem si podmínky, že si nepřeju, aby s námi byla každých 14 dní (je to moc zavazující), ale jednou za 3 týdny nebo měsíc, že může přijít třeba občas jen na 1 den na návštěvu, že si nepřeju, aby si denně volali a aby jí dával přednost. Že si musí se mnou dohodnout, kdy k nám může přijít a co budeme dělat. Slíbil, že to dodrží. Je fakt, že od té doby si telefonují méně a už asi měsíc u nás nebyla. Samozřejmě nechci, aby se těch dětí vzdal, mě opravdu tolik nevadí, když je u nás, tak si s ní hraju a je docela legrace. Spíš jde o ten přístup a lásku a o to se o něj dělit. Prostě mi musí dávat najevo, že jsem pro něj na prvním místě. Musí taky pochopit mě, že jsem mladá a bezdětná a jak je pro mě těžké to překousnout. Někdy hodně žárlím, zvlášť, když jí posílá pusy a mluví o ní a vychvaluje jí. Já o ní sama od sebe moc nemluvím, spíš dělám mrtvýho brouka. Nechtěla bych nikdy žádné dítě připravit o otce, protože chci jednou taky mít dítě a dokážu se do toho vžít. Na druhý straně prostě nový vztah musí být na prvním místě, jinak to nebude fungovat. To je prostě realita. Pochybuju, že by nějaká ženská chtěla být na druhém místě za dětmi. Taky jsme se bavili o našem dítěti. On tvrdí, že by ještě dítě chtěl a já vím (právě podle toho jak moc se věnoval své dceři), že by byl dobrý otec a jen bych doufala, že bychom pak pro něj byli já a naše mimi na prvním místě. Myslím, že kdybych měla své mimi, možná bych tu rodičovskou lásku líp pochopila. Uvidíme, jak to dopadne. Dost jsem se rozepsala. Těším se na vaše názory. M.

A jak píše paní ayem(nebo tak nějak - promiňte), buďte svá, nic špatného jste přece neudělala,nač finty a lsti?? Buďte férová, upřímná, do zadku nikomu určitě nelezte, a čas to všechno upraví sám.

Milovat ty děti nemusí, ale přijmout je v normálních mezích by měla. Já mám z 1. manželství dceru a nedovedu si představit, že by ji můj partner měl nenávidět. V tu chvíli by určitě náš vztah skončil, protože bych ho nepovažovala za parťáka do života a nemohla bych si ho vážit!! a stejně já přijímám jeho děti. nemusím se s nimi mazlit a pusinkovat, ale dokážu se postarat o příjemný víkend nebo dovolenou. Ty děti, proboha, za NIC nemůžou. To jsou absolutně bezbraní tvorečkové!!!!Jsou čisté, nikomu neublížily!!!

Nadavky do egoistickych mrch apod. me pripadaji dost prehnane. Je naprosto normalni reakci, ze zena nema rada deti sveho soucasneho partnera. Proc taky? Jsou vecnou pripominkou jeho minulosti, s tou DRUHOU zenou. A chovat se k nim spatne - kazda by urcite mela tu tendenci, ale zajit muze jenom tam, kam ji to partner povoli. Pokud muz opravdu miluje svoje deti, NIKDY by nedovolil sve nove partnerce spatne chovani vuci nim nebo by rozhodne neposlouchal jakekoliv zakazy navstev apod. Byl by to jen jeho alibismus. Katae, vzala sis smejda a tim si pripravila smutne chvile svym detem. Je to tvoje vina. Jeho novou partnerku nech na pokoji - te nic vycitat nemuzes

Fuj, to jsem se ale rozepsala. :-D

Se zatajenym dechem jsem prave precetla vsechny vase prispevky. Mozna se brzo dostanu do stejne situace (on ma dva kluky 10 a 15 let). Zatim si verim a doufam, ze vsechny tyhle situace zvladnu. Parkrat jsme o tom trochu mluvili, ma trochu strach z toho jak ja kluky prijmu a moc neresi jak oni prijmou mne. Moje stanovisko je zatim to, pokud mne synci budou nenavidet, ze jsem rozvratila jejich rodinu (coz tak neni, ale muze to na ne podobne pusobit),nebudu se jim nikam a nijak vnucovat. Trapila bych sebe i je. Dovolene by pak on musel travil dve (jednu se mnou a jednu s nimi),proste snazila bych se jim nelezt na oci. Pokud bych byla prijata na milost tak jsem presvedcena, ze hory a vse ostatni spolecne by mohlo probihat fajn. Jedine co uz ted na sobe pocituji je to, ze se budu snazit klukum lezt do zadku, budu chtit byt hodna, hezka, mila a stedra "macecha". Drzte mi palec, i kdyz buh vi jak to s nami vsechno dopadne.Jeste bych chtela slyset vas nazor na to, ze pritel se uz nekolikrat snazil me s nimi dat dohromady, ale, podle meho nazoru, nefer zpusobem. On s manzelkou uz jsou domluveni na rozvodu, ale zatim se to neodvazili rict klukum. On uz vloni vymyslel, ze bychom mohli jet na hory oddelene a nahodne se potkat na sjezdovce, ted nedavno chtel,abych s nim a synkama sla do Sazkaareny na Freestyle motocross, kde bych jim ale byla predstavena jako "jedna znama". Pripada mi to jako podraz - pak by se ze mne najednou vyklubala jeho partnerka anebo by nas hned na miste prokoukli. Myslim, ze bych si tim jen uskodila. Meli jsme kvuli tomu dlouhou rec. On mne podeziral, ze z nich mam strach, a proto tam nechci jit s nimi. Ja jsem presvedcena, ze by jim to ublizilo a chci, aby mne poznali az bude znamo kdoze ja jsem a tudiz vedeli s kym maji tu cest. Pak at se zachovaji dle libosti. Zatim tedy odolavam a chci kluky poznat az budou vedet, ze se rodice rozvadeji a ze odted k nemu patrim ja. Co vy na to? Je to rozumny postoj? Diky za vase nazory.

Snazim se porozumet Vam ale Vy jste vedela predem ze deti Vas pritel ma a ze na tom se nic nezmeni. Chcete-li jeho musite brat "cely balik" to proste jinak nejde

Já každopádně souhlasím s tím, že děti za nic nemůžou. V začátcích našich "společných" víkendů a dovolených jsem taky měla problémy, pozorovala jsem holky, nebyla si jistá..atd, atd, ale když jsem třeba viděla jak jsou absoulutně bezprostřední(5,8let), jak lehce se dají zaujmou hrou nebo hádankama, jak na mě důvěřivě civí....tak jsem si ty společné chvíle začla sama zpříjemňovat. Zjistila jsem,že to záleží jen na mně. Když budu naštvana a budu se mračit, bude úplně stejná odezva a všichni se brzy pohádáme. Ale když do toho půjdu (do vztahu, do víkendu)s nadšením a chutí, tak z toho vzniknul vždycky příjemnej výlet nebo víkend či dovolená. A mám pocit, že k nám holky jezdí rády a taky všichni vždycky "vzpomínáme" jaký to bylo tam a tam, a co jsme dělali, atd. A já z toho mám hrozně dobrej pocit. Třeba mi někdo dá za pravdu, a nebo to taky zkusí. Ze začátku je pravda, měla jsem pocity smíšené a na "naše" víkendy se vůbec netěšila.v podstatě - budeme se mít tak, jak si to sami zařídíme. A je mi moc líto dětí, proti kterým nová žena jejich táty štve. A taky si ta nová žena kteréhokoliv táty neuvědomuje, že ji ten milovaný muž vidí a pozoruje a uvědomuje si její necitelnost, sobectví a že určitě v jeho očích body nezískává. E.

Ájo, ten trapas, že otec se před synem ptal své nové partnerky, zda k ním může jít, u nás byl taky.A to, že je to opravdu trapné, to řekl můj syn.Je už starší a vím, že si dělá úsudek o svém otci sám. Byl to Táta s velkým T - no prostě pro syna hrdina - teď . . . . .

Ahoj všem, také se chci připojit s tím, že "uchvatitelky" si neuvědomují, že děti z předchozího vztahu jsou lidské bytosti, ktré svého otce prostě potřebují. A pocit, který mám z toho, když můj 6 letý syn brečí, že chce k tátovi, je hrozný. Zvláště pak, když ten otec odpoví, že se musí doma zeptat, jestli si děti může vzít, že vlastně nemá čas a co je proboha navádím.... Pravda je v tom, že si ani jedna z těch, které chtějí chlapa jen pro sebe neuvědomují, že se jim to může vrátit na dětech vlastních, až jednou přijdou na svět. Děti by neměly odnášet vztahy dospělých. A výrazy typu majetek jsme proti dětem z 1. manželství zabezpečili, mě mě mrazí v zádech... Naštěstí na takové chudinky právo myslí a nezapomíná.

Já mám úplně stejný problém jako Luisa. Je mi líto syna. Otce má rád, ale jeho ženu nemusí. Ona ho nijak neterorizuje, jen se synem vůbec nemluví. Minulý víkend byl u nich a říkal, že za ty tři dny, mu jen vždy odpověděla "prosím", když syn poděkoval za jídlo.Zdá se mi to od těch žen, které toto "vyvádějí" dost přízemní!

Katae, mam podobnou zkusenost. Vzdycky jsem byla rada kdyz syn (10) sel k tatovi a bezvadne to fungovalo (rozumeli si, syn k nemu a k prarodicum chodil moc rad, jezdili na dovolenou, urcili jsme to tak, ze kdykoli u neho chce byt, tak si zavolaji, me to daji vedet...) koneckoncu volny vikend jednou za 14 dni take neni k zahozeni, a proto take nechapu matky, ktere nechtěji "pujcovat" sve deti otcum.Vse se zlomilo, kdyz se byv manzel podruhe ozenil. Styky se synem omezil na navstevu "urcenou soudem", vikend jednou za ctrnact dni. Navic syn se od otce vracel cim dal tim smutnejsi, protoze nova zena si na nem zacala vylivat zlost, ruzne ho deptat (jen pokud byli o samote..) Otec mu to v zamilovanosti neveril... Zkrátka pobyt u táty mu ta zena znechutila tak, ze pred prázdninami byl u nich naposled a uz tam nechce. K nicemu ho nenutim. Byv manzelovi se narodilo nove dite a to je ted na prvnim miste. Jeho starsi syn uz neexistuje. Mlada pani docilila toho, co chtela. Bohuzel.

Souhlasím s Mili. Bývalý manžel začal kašlat na syny kvůli tomu, že si ho jeho současná, neuvěřitelně sobecká a hamižná, partnerka omotala kolem prstu, klukům vzala otce (chce ho výhradně pro sebe) a zatlačila na všechny páky, aby neplatil výživné (je podnikatel, může se dovolit i víc než dávky přiřknuté soudem, ale to stejně nedělal).Peníze zvládnu, neplatil ani před tím tolik, aby to na syny mělo nějak výraznější dopad, ale to, že se teď skoro vůbec nemohou setkávat s otcem, a když, tak se ta slečna postarala o to, aby to bylo tak na hodinu během sobotního oběda tak jednou měsíčně a aby byla u toho. Mě bolí srdce, když vidím, jak se kluci trápí.Každá, která bráníte styku otce se svými dětmi jste sobecká chamtivá mrcha. A Ti chlapi, pokud Vám na Vaši ubohou hru přistoupí, tak si nezaslouží být otci a nikdy by neměli počít dítě.